|
|
Vliv rozptýlené výztuže na průběh zrání polymercementových hmot
Zaťko, Petr ; Jakubík, Aleš (oponent) ; Bydžovský, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na polymercementové hmoty s rozptýlenou výztuží. Cílem této práce je navrhnout vhodnou recepturu polymercementové malty a sledování vlivu rozptýlené výztuže na průběh zrání těchto hmot a fyzikálně-mechanické vlastnosti. Také je sledován vliv působení vysokých teplot na vlastnosti této malty. Důraz je kladen na využití alternativních surovinových zdrojů a vedlejších produktů. Bylo použito směsné pojivo z cementu a strusky a příměsí z mikrosiliky. Jako rozptýlená výztuž byla zvolena vlákna na bázi recyklované celulózy a byla srovnána s komerčními polypropylenovými vlákny.
|
|
|
Vývoj nové technologie pískového pórobetonu s využitím druhotných surovin
Ondříčková, Pavlína ; Suchý, Peter (oponent) ; Drochytka, Rostislav (vedoucí práce)
Autoklávovaný pískový pórobeton je moderní stavební materiál s vysokými tepelně-izolačními vlastnostmi. V ČR je v současné době používán výhradně písek jako primární křemičitá složka pórobetonu. Pro výhodnější ekonomické a ekologické vlastnosti výroby se práce zaměřuje na využití druhotných surovin. Mezi zkoumané druhotné suroviny byly zařazeny fluidní úletové a ložové popeloviny, škváry a skelný recyklát. Pórobetonový kompozit s příměsí druhotných surovin byl vyvíjen v hydrotermálních podmínkách laboratorního autoklávu při 7 a 12 hodinové izotermní výdrži na 190°C. Ze zkoušených druhotných surovin dosáhl nejvyšších pevností vzorek s 10% příměsí skelného recyklátu. Mezi další příměsi kladně ovlivňující mechanické vlastnosti patří škvára SAKO a Oslavany. Z výsledků práce je patrné, že použití druhotných surovin zvyšuje pevnosti, zlepšuje reologii směsi a podporuje tvorbu tobermoritu.
|
|
|
Studium procesu zrání a uchovávání ovoce
Langová, Jiřina ; Zemanová, Jana (oponent) ; Babák, Libor (vedoucí práce)
Během zrání a skladování ovoce dochází k mnoha změnám. Studovaným ovocem byla jablka čtyř odrůd: Šampion, Glostr, Golden Delicious a Idaret. U jablek bylo sledováno množství redukujících cukrů, celkové množství cukrů, množství kyselin, refraktometrická sušina a ztráty škrobu. Porovnávány byly změny jednotlivých parametrů, rozdíly mezi odrůdami a odlišnosti při skladování. Parametry byly měřeny od poloviny srpna 2008, kdy jablka dozrávala na stromě. Po sklizni byla uskladněna v chladícím boxu při 2 – 3 °C a při laboratorní teplotě 20 – 23 °C. Jablka uskladněná v chladícím boxu byla měřena do konce března 2009 a jablka při laboratorní teplotě do začátku ledna 2009. Celkové množství cukrů u všech odrůd do sklizně stoupá, zatímco po utržení ze stromu klesá. Množství redukujících cukrů pozvolna stoupá a po utržení ze stromu výrazně klesá při uskladnění při 20 – 23 °C. V chladícím boxu nadále stoupá a to do konce listopadu, poté také dochází k poklesu. Ztráty škrobu jsou výrazné a urychlí se po sklizni. Množství kyselin také po celou dobu klesá a refraktometrická sušina má stoupající tendenci. U všech odrůd dochází k výraznějším změnám při skladovaným při 20 – 23 °C. Teplota tedy výrazně ovlivňuje zpracování cukrů a kyselin při dýchání plodů.
|
|
|
Aktuálna problematika zrenia mäsa vo vzťahu k očakávaniam a požiadavkám zo strany spotrebiteľa
Gago, Branislav
Tato práce zkoumá vliv stárnutí na kvalitu masa. Rešerše je založena na přehledu současné vědecké literatury včetně studií o biochemických a senzorických změnách, které se vyskytují během stárnutí. Porovnával jsem zejména účinky zrání na mramorování, jemnost, chuť a obsah vlhkosti. Dále se diskutovalo o účincích různých procesů stárnutí, jako je stárnutí za sucha a stárnutí za mokra. Kromě toho byly zkoumány i ekonomické a zdravotní přínosy vyzrálého hovězího masa. Výsledky ukázaly, že zrání může mít pozitivní vliv na kvalitu a chuť masa, což vede ke zvýšené jemnosti a mramorování, jakož i ke zlepšení chuti a šťavnatosti. Kromě toho bylo zjištěno, že zrání za sucha je účinnější při zvyšování kvality hovězího masa v porovnání se zráním za mokra. Nakonec byly zdůrazněny ekonomické a zdravotní přínosy zrání.
|
|
|
Role kumulárních buněk při zrání savčích oocytů
Meniuková, Kateřina ; Krylov, Vladimír (vedoucí práce) ; Drutovič, David (oponent)
Kumulární buňky vznikají v ovariálních folikulech diferenciací ze somatických granulózních buněk. Jsou uspořádány kolem oocytů ve stratifikovaných shlucích, jejichž nejspodnější vrstva se nazývá corona radiata. Buňky této vrstvy svými cytoplazmatickými mikroklky prochází přes zonu pellucidu do blízkosti oolemy, kde v místě vzájemného kontaktu buněk vznikají gap junctions, jež zajišťují signalizační a metabolickou provázanost. Oocyty produkují faktory ovlivňující procesy v kumulárních buňkách včetně jejich metabolismu a životaschopnosti. Kumulární buňky modulací množství cyklických nukleotidů v oocytech umožňují udržování meiotického arrestu, čímž oocytům poskytují čas pro dokončení růstové fáze a nabytí kompetence pro maturaci. Jelikož oocyty disponují velmi omezenou schopností zpracování glukózy, metabolická kooperace s kumulárními buňkami zprostředkovává zisk energie potřebné pro děje spojené s růstem a maturací. Kumulární buňky pomocí několika metabolických drah zpracování glukózy vytvářejí energetické substráty pro tvorbu ATP, které následně transportují do oocytů. Dále regulují i množství lipidových kapének v oocytech a ochraňují je před buněčnou toxicitou. Zvýšení koncentrace luteinizačního hormonu ve folikulu těsně před ovulací indukuje šíření signálu pro expanzi kumulárních buněk. Porušení...
|
|
| |
|
|
Technologie výroby a kvalitativní parametry sýrů parmezánového typu
Karpsteinová, Sára
Tato bakalářská práce je věnována tématu: Technologie výroby a kvalitativní parametry sýrů parmezánového typu. První část literární rešerše se zabývá obecnou charakteristikou sýrů parmezánového typu. Ve druhé části jsou popsány vstupní suroviny, a to mléko, syřidlo, mléčné kultury a sůl. Další část práce je zaměřena na technologii výroby sýrů parmezánového typu. Mezi jednotlivé kroky výroby patří: příprava suroviny, výroba sýřeniny, lisování a formování, solení a zrání. Následuje část, která pojednává o ochranných známkách Evropské unie, mezi které spadají: chráněné označení původu (CHOP), chráněné zeměpisné označení (CHZO) a zaručená tradiční specialita (ZTS). V další části jsou popsány konkrétní sýrařské země a jednotliví zástupci sýrů parmezánového typu. Z Itálie je to sýr Grana Padano, Parmigiano Reggiano a Pecorino, dále je to švýcarský Sbrinz, litevský Džiugas a český sýr Gran Moravia. Poslední část se věnuje senzorickým parametrům sýrů Gran Moravia Vecchio a Parmigiano Reggiano.
|
|
|
Sledování změny vybraných ukazatelů v průběhu zrání piva
NOVÁK, Jan
Diplomová práce se zabývá sledováním vybraných jakostních parametrů chemické analýzy v průběhu zrání piva. Sledován byl průběh změnu obsahu alkoholu, skutečný a zdánlivý extrakt v pivu, extrakt původní mladiny a stupeň prokvašení piva. Výsledky analýzy piv z Minipivovaru Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a pivovaru Litovel, a.s. jsou v jednotném technologickém čase výroby na konci zrání těsně před stáčením porovnány se vzorky piv zakoupenými v tržní síti v České republice.
|
|
| |
|
|
Transkripční aktivity genů, charakterizujících vývojově kompetentní cytoplazmu oocytů skotu.
Pešanová, Denisa ; Němcová, Lucie (vedoucí práce) ; Kalous, Jaroslav (oponent)
3 Abstrakt Antrální folikul poskytuje oocytu specifické prostředí - niku, která během oogeneze podporuje vznik kvalitních oocytů. Vývojová kompetence oocytů skotu je ovlivněna velikostí folikulu, ze kterého pochází. Oocyty izolované ze středních nebo větších antrálních folikulů (≥6 mm) mají vyšší vývojovou kompetenci (schopnost vyvinout se do stádia blastocysty). Změny cytoplazmatických faktorů, např. mRNA, odrážejí vývojový potenciál oocytu. S pomocí mikročipu jsme charakterizovali nematurované oocyty izolované ze středních folikulů (MF, 6-10 mm) a malých folikulů (SF, 2-5 mm) za účelem odlišit různě vývojově kompetentní oocyty na základě genové exprese. Celkem u 61 genů byl rozdíl v expresi ≥ 1,4×. Pro validaci výsledků získaných z mikročipu bylo pomocí kvantitativní RT-PCR vybráno 15 genů. Před maturací byly potvrzeny signifikantní rozdíly u nezralých oocytů izolovaných z SF a MF u genů ATP5C1, MAP3K13, MTRF1L, TAF1A a UBL5. U 12 genů byla stanovena hladina mRNA po maturaci u subpopulací oocytu rozdělených na základě atrézie kumulárních buněk a velikosti folikulu. Hladina transkriptu ATP5F1 se po maturaci neměnila u všech kategorií. V případě BRD7 zůstalo množství transkriptu na stejné úrovni u oocytů bez atretických kumulárních buněk nezávisle na velikosti folikulu. U TAF1A se snížila hladina mRNA u...
|
host ::
RSS.